Piercing

Piercing je v dnešní době téměř běžným doplňkem, kdy je propíchnuta okrajová část těla. Do propíchnutého místa je vložen šperk z materiálu, který je vhodný pro tělo (např. chirurgická ocel, titan, bioplast). Nejčastěji ho můžeme zahlednout v pupíku, uchu, nose, obočí, rtu či jiných partii těla.

Piercing je známý již od počátku lidstva, hlavní význam piercingu ve starověku byl především rituální a náboženský. Novodobá historie piercingu se začala šířit ve druhé polovině 20. století. Z počátku se jednalo o neobvyklý doplněk, nyní ho však lidé berou téměř jako běžnou věc. Výjimkou však můžou být genitální piercingy nebo piercingy větších rozměrů bijících do oči.

Název piercing vznikl z anglického slova "pierce" což znamená "propíchnout". K propichování se používají jednorázové infuzní kanyly. Ty mají okolo jehly slabou bižůrku, která po propíchnutí a následném vytažení jehly zůstane v ráně. Do bižůrky se vloží šperk, který se následně z rány vyjme, šperk se zašroubuje a zapne. Před prvním použitím šperku je nutné šperk sterilizovat a to buď naložením do lihu anebo vyvařením v horké vodě.